Když se řekne chytrá domácnost, hodně lidí si představí mobilní aplikaci. Jenže čím víc musíte dům ovládat ručně, tím méně je ve skutečnosti chytrý.
Aplikace je dobrý sluha, ale špatný základ
Mobilní aplikace má v chytré domácnosti svoje místo. Hodí se pro kontrolu na dálku, změnu nastavení nebo rychlý zásah, když nejste doma.
Neměla by ale být hlavním způsobem používání domu.
Představte si běžný večer:
- chcete ztlumit světla,
- stáhnout rolety,
- zkontrolovat dveře,
- upravit teplotu,
- vypnout venkovní světla.
Pokud kvůli tomu pokaždé berete do ruky telefon, odemykáte ho, hledáte aplikaci a proklikáváte se obrazovkami, není to pohodlí. Je to dálkové ovládání s hezčí ikonou.
Chytrý dům má reagovat na situaci
Dobře navržený dům se neptá pořád na pokyny. Využívá informace, které už má.
Například:
- ví, jestli je někdo doma,
- ví, jestli je den nebo noc,
- ví, jestli je venku ostré slunce,
- ví, jaká je teplota v místnostech,
- ví, jestli jste v režimu doma, pryč nebo noc.
Z těchto informací může dělat jednoduché, předvídatelné věci. Ne efektní kouzla, ale malé užitečné reakce, které šetří pozornost.
Fyzické ovládání musí zůstat
Jedna z největších chyb je nahradit vypínače aplikací.
Návštěva si nechce instalovat vaši aplikaci. Dítě nechce hledat telefon, když jde v noci na chodbu. A vy nechcete vysvětlovat každému, jak se rozsvěcí v koupelně.
Dobrá chytrá domácnost proto zachovává běžné ovládání:
- vypínače,
- tlačítka,
- jednoduché scény,
- nástěnný panel tam, kde dává smysl.
Chytrá vrstva má být navíc. Ne místo normálního fungování domu.
Automatizace nemá být cirkus
Mnoho lidí si představí automatizaci jako složité scénáře: když se stane A, B, C a venku je úplněk, udělej D.
V praxi bývají nejlepší automatizace nudné:
- večer se připraví příjemnější světlo,
- v noci se rozsvítí jen orientačně,
- při odchodu se zkontroluje dům,
- rolety reagují na slunce a režim dne,
- vytápění se přizpůsobí tomu, jestli jste doma.
Dobrá automatizace o sobě nedává vědět. Prostě funguje.
Panel není tablet na hraní
Nástěnný panel má smysl, když řeší konkrétní potřebu. Ne proto, že vypadá dobře na fotce.
Užitečný panel ukazuje:
- stav domu,
- vstup a zvonek,
- rychlé scény,
- vytápění,
- rolety a světla,
- důležité technologie.
Naopak špatný panel ukazuje všechno. Každou zásuvku, každé čidlo, každou technickou hodnotu. To možná potěší správce systému, ale rodina to používat nebude.
Aplikace jako plán B
Správné pořadí ovládání je podle mě takové:
- dům udělá věc sám,
- když ne, použiju vypínač nebo scénu,
- když potřebuji přehled, použiju panel,
- když jsem mimo domov nebo měním nastavení, použiju aplikaci.
Mobil je tedy důležitý, ale není střed celého systému.
Co z toho plyne pro návrh domu
Když začnete aplikací, budete navrhovat obrazovky.
Když začnete provozem domu, budete navrhovat chování.
To je obrovský rozdíl.
Správné otázky nejsou:
- Jaká aplikace je nejhezčí?
- Kolik ikon bude na dashboardu?
- Kolik zařízení půjde ovládat mobilem?
Správné otázky jsou:
- Co se v domě opakuje každý den?
- Kde lidé nejčastěji sahají po vypínači?
- Kdy je potřeba zásah a kdy má dům reagovat sám?
- Co má fungovat i bez internetu?
- Co má pochopit návštěva bez vysvětlování?
Závěr
Chytrá domácnost nemá být sbírka obrazovek. Má to být dobře navržený dům, který se chová rozumně.
Aplikace je užitečná. Ale pokud je aplikace hlavní ovladač všeho, něco je špatně.
Dobře navržený dům poznáte podle toho, že na něj většinu dne nemusíte myslet.